c) Vyhodnocování zkoušek:
Kvalifikace zkušebního personálu společnosti opravňuje vyhodnocování zkoušek ve smyslu ČSN, ČSN EN, DIN, AD - Merblat a ASME Code
Pro vyhodnocování radigrafických zkoušek na montážních pracovištích používá společnost mobilní temnou komoru. 1.) Úvod ********** Úlohou nedestruktivní zkoušení materiálu je zjišťování skrytých vad výrobků takovými metodami, při nichž se tyto výrobky neporuší. Výrobky takto zkoušené mohou tedy při bezvadnosti nebo provozní nezávadnosti skrýtých vad sloužit účelům, pro než byly vyrobeny. Nedestruktivní zkoušení získává stále větší význam při posouzení výrobků z hlediska bezpečnosti, provozní spolehlivosti a životnosti například v oblasti petrochemického a chemického průmyslu, v dopravě, ve strojírenství, v klasické a jaderné energetice. Z defektoskopického hlediska by bylo možno dělit vady (necelistvosti) podle jejich uložení ve výrobku takto: - vady komunikující s povrchem, - vady uložené těsně pod povrchem, - vnitřní vady. Před započetím nedestruktivní kontroly je nutné uvážit, jaké druhy vad mohou být ve zkoušeném výrobku, kde je místo jejich pravděpodobného výskytu a podle toho určit, jaká zkušební metoda je nejvýhodnější. Některé druhy vad totiž nejde zjistit prozářením, jiné se nedají určit např. ultrazvukem. Použitelnost jednotlivých defektoskopických metod pro obecně se vyskytující vady ve výrobcích vždy úzce souvisí s technologií výroby. Pro dostatečnou kontrolu výrobků je tedy vždy nutné zvolit vhodnou metodu, případně vhodnou kombinaci dvou nebo více defektoskopických metod. Pro zkoušení výrobků s vadami komunikujících s povrchem používáme povrchové metody, které dále rozdělujeme na: - zkoušky vizuelní (VT), - zkoušky penetrační (PT), - zkoušky magnetoinduktivní (MT), - zkoušky elektroinduktivní (ET). Pro zkoušení výrobků s vnitřními vadami používáme metody: - zkoušení prozařováním (RT), - zkoušení ultrazvukem (UT). 2.) Popis a princip jednotlivých zkušebních metod ********************************************************* Zkoušky viuelní (VT) Vizulní prohlídkou přímo nebo nepřímo za pomocí speciálních přístrojů lze zjistit zjevné povrchové vady svaru, odlitku nebo výkovku. V současné době se tato zkouška díky své účinnosti zařadila mezi ostatní standartní metody zkoušení a dále nabývá na významu. - vložit obrázek Zkoušky penetrační (PT) Pro zjišťování povrchových nelistvostí materiálů, výrobků a zkoušky těsnosti lze použít penetrační zkoušky. Podstatou penetrační zkoušky je využití vhodné kapilárně aktivní barevné kapaliny, která pronikne do necelistvostí a po odstranění jejího přebytku z povrchu zkoušeného předmětu a nanesení bílé vývojky vyzlíná vlivem kapilárních sil, čímž se zviditelní případná necelistvost. Podmínkou pro úspěšné provedení zkoušky je jakostní povrch, dokonale odmaštěný a suchý. Citlivost penetrační zkoušky je značná a při optimálních podmínkách může být odhalena necelistvost o šířce 0,001 mm. - vložit obrázek Zkoušky magnetoinduktivní (MT) Zkoušky magnetoinduktivní pro zjišťování povrchových a těsně podpovrchových necelistvostí materiálů a výrobků využívají k indikaci vad magnetického pole procházející zkoušeným přemětem. Ve zmagnetovaném předmětu dochází v místě vady ke zvětšení magnetického odporu a ke vzniku rozptylového magnetického pole. Tohototo jevu se využívá ke zjištování vad. Po soustředění barevného feromagnetického detekčního prostředku v místě vady i k následnému zviditelnění necelistvosti. Kontrolovat lze pouze feromagnetický materiál. Touto zkouškou lze odhalit při optimálních podmínkách indikace trhlin o šíři 0,002 mm. - vložit obrázek Zkoušky elektroinduktivní (ET) Pro zjišťování povrchových a těsně podpovrchových necelistvostí výrobků zkoušky elektroinduktivní využívají principu vířivých proudů indukovaných ve zkoušeném předmětu. Přítomnost vady je indikována změnou výsledného magnetického pole. Přístroj vyhodnocující pomocí snímacích cívek tuty změny pak na zobrazovači zaznamená necelistvost. Výhodou této metody je možnost zkoušet i neferomagnetické, ale jen elektricky vodivé materiály. S touto metodou je spojena i možná výhoda hromadné a automatizované kontroly. - vložit obrázek Zkouška prozářením (RT) Pro kontrolu a zjišťování vnitřních necelistvostí defektoskopie využívá vlastnosti průchodu vysokoenergického záření hmotou zkoušeného svaru či odlitku. Záření vycházející ze zdroje prochází zkoušeným předmětem a dopadá na detektor. Pokud se v prozařované oblasti vyskytuje vada, objeví se její obraz na radiografickém filmu, štítu nebo monitoru. Je to způsobeno tím, že intenzita záření se při průchodu zkoušeným předmětem snižuje úměrně jeho kvalitě a jeho tloušťce. Pokud je materiál stejnorodý, uplatňují se na obrazu pouze změny tloušťky. Jako změna tloušťky se projeví i vnitřní vada svaru nebo odlitku. Tuto zkoušku lze rozdělit podle energie zdroje záření, podle způsobu zviditelnění obrazu nebo podle geometrického uspořádání zkoušky. Při kontrole prozářením je vždy nutno zachovávat bezpečnostní pravidla ochrany před nepříznivými účinky ionizujícího záření používaného při zkoušce. Proto tato zkouška patří k nejnáročnějším. - vložit obrázek Zkouška ultrazvukem (UT) Zkoušení ultrazvukem využívá vlastností šíření a odrazu ultrazvukového vlnění ve zkoušeném předmětu. Na základě odrazu od plochy vnitřní necelistvosti při průchodu ultrazvukového vlnění dojde při vyhodnocení tohoto odrazu ve zkušebním přístroji k zobrazení vady ve svaru, odlitku či výkovku. Vlastností šíření ultrazvukového vlnění procházející materiálem lze použít nejen pro zjišťování vnitřních vad materiálů a výrobků, ale také pro zjišťování mechanických a fyzikálních vlastností materiálů, k posouzení struktury a složení materiálu a k měření rozměrů. Díky prudkému nárustu mikroelektroniky uplatněné ve zkušebních přístrojích patří zkoušení ultrazvukem mezi nejpoužívanějších defektoskopické metody. - vložit obrázek